Čína 2009
Postřehy
Tady je směs toho co se nehodilo jinam
Počítání na prstech
Poté co selhaly naše jazykové možnosti, narazili jsme na další nepříjemnost. Ani počítání na prstech tu není jako u nás :o) Když jsme ukazovali dvě (palec + ukazovák), Číňani to četli jako osm. Co se dá dělat … zato umí napočítat do devíti na jedný ruce. Takže takto: 1 (čti: í:) = ukazovák, 2 (: er:) = ukazovák + prostředník, 3 (: sán:) = ukazovák + prostředník + prsteník, 4 (: si:)= ukazovák + prostředník + prsteník + malíček, 5 (: vu:) = všechny prsty jako u nás, 6 (: liu:) = palec + malíček, 7 (: či:) = ukazovák a prostředník se spojí s palcem, prsteník a malíček se položí do dlaně, 8 = jako naše dvojka, tj. palec a ukazovák, ostatní tři prsty položit do dlaně, 9 = … to se koukněte na obrázek …, 10 (: š:) = zkříží se ukazováky.
Umělá zaměstnanost
U vchodu do supermarketu mě zaujal mladík podávající nákupní košíky. Na efektivitu práce se tu moc nekouká, hlavně že se drží plánovaná míra zaměstnanosti.
GPSka na Nokii N95
Je zajímavé, že mi nikde v Číně (až na dvě výjimky) nefungovala GPSka v telefonu (Nokia N95). Našlo to vždycky tak 2 satelity a to je jaksi málo. Nevím, jestli to chtělo nějak přednastavit. Každopádně jsme využili alespoň podrobnou mapu Číny v rámci Nokia Maps staženou již doma zdarma přes inet.
Záchody
Příjemné bylo, že v hotelech a na záchodech pro hendikepované mají normální záchodovou mísu :) Jinak jsou záchody v Číně to nejhorší, co můžete na zeměkouli najít. Asi nejhorší jsou u zastávek autobusů. Šlapky s dírou jsou odděleny jen nízkou zídkou takže lidi na sebe vidí i ve dřepu. Kanalizace je v tenkých trubkách, takže papír se nikde v Číně nehází pod sebe, ale do koše. Na těch zastávkách koše často chybí, takže papír je poházenej všude okolo. Humus.
Lonely Planet, Anglicky 2007 - nic moc, takže zklamání
LP nás několikrát zklamal, neúplné mapky a informace k ničemu. U míst, která jsou mezi nejnavštěvovanějšími, nás to překvapilo. Třeba výstup na Emeishan, cest na Velkou zeď v oblasti Jinshanling. V květnu 2009 měla vyjít aktuální edice, tak se v knihkupectví musím mrknout, jestli to už doplnili. Informací o dobrém alevném ubytování je tam docela málo v porovnání s realitou.
Investiční megalomanie
Cestou jsme viděli mnoho rozestavěných projektů ... vysoké, 20-25 patrové obytné domy, masivní betonové mostní pilíře pro mimoúrovňové silnice nebo železniční koridor, masivně zpevněné koryta řek ... Číňani ve velkém investují do megaprojektů, ze kterých velkolepost čiší každým coulem.
Smog
Na jihu Číny byl vzduch čistý. V Kunmingu byl městský prach, ale jinak pohodě. V Chengdu jsme za dva dny neviděli modré nebe. Město je zastřešeno smogem a i když je cítit sluneční teplo, obloha byla jednolitě bílá. V Xianu je smogu o trochu méně než v Chengdu, protože sluníčko se jim sem tam prodralo. Překvapil nás Peking bez smogu.
Internetové kavárny - pařírny
V dost internet kavárnách fungují na nějaké čipové karty ... myslím, že předplacené. Bohužel jsme se v žádné z nich nebyli schopni domluvit. V jiných naštěstí generují dva kódy, které odemknou počítač na předplacenou dobu a po ní se PC samo vypne. Inet vyjde na 2-3Y za hodinu.
Výběr z bankomatu
Bankomat, vybírali jsme jednou 2000Y a šlo to naprosto v pohodě. Zvolili jsme Saving Account a výběr hotovosti, transakce trvala chviličku. Na bankomatu psali, že max na jeden výběr je 2000Y a na den 20000Y.
Prodej ve vlaku
Prodejci od čínských drah nabízejí kde co ... na jednom vozíku - instantní jídlo, kyblíky s nudlema, pití ... blikající hrající káču, UV světýlko na kontrolu pravosti bankovek nebo taky ubytování.
Focení s Číňany
Číňani fotí rádi a všechno. Sami sebe u každé památky. Často si nás fotili "tajně" a občas se nás někdo smělejší zeptal a fotil se pak s námi. Když to viděli ti méně smělí, chtěli hned taky. My si fotili je a tak jsme většinou souhlasili. Jen když jich bylo moc a dělala se fronta, museli jsme utéct :o)
Recyklace PET lahví
Často jsme viděli někoho sbírat PET láhve v parku a po ulici z koše. Občas se u někoho zastavil a čekal až dopije, aby si ji mohl odnést.
Doprava na silnicích
To pozitivní je, že bouraček jsme za měsíc viděli málo a žádnou vážnou srážku. Na druhou stranu je to celkem divočina. Auta jezdí přes pruhy, prostě kam se vejdou tam jedou. Odbočování vpravo je povoleno na červenou. do teď nevím, jestli má přednost auto odbočující na červenou nebo chodec na zelenou. Na velkých křižovatkách jsou vidět usměrňovači – hlídají, aby chodci, cyklisti, skůtraři a auta dodržovali semafor. Troubení je jako jinde v Asii slyšet na každém kroku. Na proplétání jsou všichni zvyklí a mají na to vyvinutý smysl. Umí na pohled číst odhodlání a tak se rozhodnou, kdo pojede první a kdo ubere. Stát u silnice s odhodláním přejít vůbec nefunguje. Stačí se ale rozejít a v pohodě vás pustí. Pro nás nejhorší bylo jejich předjíždění. Auto či autobus klidně při předjíždění přejede do protisměru i když je jasný, že to nestihne, pak začne troubit a blikat, aby ten předjížděný zpomalil a ten v protisměru taky. Dělají to často všem to připadá normální.
Výběr a objednání jídla
Jídelní lístek v angličtině dostanete jen někde. Často byl stručnější než ten čínský a ceny v něm bývají zastaralé. Za měsíc jsme vyzkoušeli celou škálu způsobů, jak si něco objednat ...
- celkem užitečné jsou fotky, ale pozor, není na nich poznat co je to za maso :o) (stalo se nám, že jsme si objednali držťky, nebo cosi jako obalované sádlo :)
- některá jídla jsme měli napsaná v deníčku nebo LP
- často jsme si ukázali na něco, co jedli Číňani okolo nás, přece by si nedali nic špatnýho
- na odlehlejších místech nám nezbylo nic jinýho než náhodný výběr.
Stolování v restauraci
Nenechte se překvapit, že během dne je obsluhy přesila. Večer bývají restaurace plné lidí a stíhají jen tak tak. Objednaná jídla nosí vždy postupně ... občas jsme čekali na rýži a museli jsme obsluhu popohnat. Činaní si vybírají ve dvou tak 3 druhy jídla a polívku, k tomu rýži. Polívku jedí průběžně a hlavně nakonec. Vzhledem k velikostem porcí nedojídají to, co jim nejmíň chutná.
Angličtina
Na plynulou angličtinu nenarazíte. S trochou štěstí se Vás v případě potřeby ujme někdo, kdo rozumí základním slovům. Nejčastěji se dá domluvit v recepcích hotelu a cestovkách. Po dvou týdnech jsme si uvědomili, že na Číňany mluvíme česky a vyjde to nastejno.